Školní vzdělávací plán a inkluzívní škola

Tuto kapitolku jsem zařadil jako přímou inspiraci pro školní vzdělávací plán, jehož součástí se může přímo stát následující text:

Identifikace nadání

Škola si je vědomá značného rozpětí v nadání jednotlivých studentů, toho, že mnoho studentů je zaměřeno jednostranně a mimořádné nadání v jedné oblasti může být u řady z nich vyvažováno nezájmem či nižšími schopnostmi v oblasti jiné. Proto už součástí přijímacího řízení je test na strukturu schopností, který vypovídá o rozložení nadání jednotlivých studentů. Vyučující dále vycházejí z řady doplňujících metod – pozorování studentů, rozbor jejich písemných prací, studijní výsledky, pohovor se studenty, příp. jejich rodiči, porovnání výsledků testů s dosahovanými studijními výsledky, příp. informace z ped. psych. poradny atd.

Metody práce

Škola proto maximálně uplatňuje možnosti inkluzívního vzdělávání, tedy vzdělávání, které se snaží být individualizované, vnitřně – a podle možností a potřeb vnějšně – diferenciované. Využívá kombinace řady možností, jejichž vhodnost a účelnost se liší podle jednotlivých předmětů, věku žáků a často i podle konkrétního stavu v dané třídě.

Mezi aplikované možnosti patří zejména:

  • Dělení předmětů na rychlejší a pomalejší skupiny
    Tuto možnost využíváme tam, kde je v ročníku více než jedna paralelní třída a odpovídá to potřebám a charakteru předmětu. Jde zejména o cizí jazyky a matematiku.

  • Věkově smíšené skupiny
    Tuto formu vnější diferenciace využíváme především tam, kde není v ročníku více než jedna třída, nebo tam, kde rozdíly v úrovni žáků jsou tak velké, že podobné dělení odpovídá to potřebám a charakteru předmětu. Jde opět zejména o cizí jazyky a matematiku.

  • Individuální přestup o ročník výš
    Víme, že stejné stáří nemusí být zárukou stejných schopností, že mentální věk se u výjimečných dětí může od fyzického významně lišit. k tomuto řešení přistupujeme zejména u žáků s relativně vyrovnanou strukturou nadání, jimž přestup do vyššího ročníku pomůže k integraci do kolektivu mentálně bližších spolužáků a odpovídá i úrovni a schopnostem ve většině vyučovacích předmětů

  • Nabídka volitelných a nepovinných předmětů, kroužků a aktivit
    Protože ani metody diferenciace nepostačují v rámci povinných předmětů k uspokojení specifických vzdělávacích potřeb řady žáků, doplňuje škola učební plán nabídkou (povinně) volitelných předmětů a nepovinných předmětů a kroužků.

  • Vytvoření individuálního plánu práce v předmětech, kde to bude odpovídat potřebám jednotlivých žáků. Tento plán má formu dohody, je pravidelně kontrolováno jeho plnění a obsah na základě kontroly korigován.

  • Preferování problémových a induktivních úloh

  • Diferencování náročnosti zadávaných úloh – principem je, aby nadaní žáci nedostávali větší objem stejně náročných úloh, ale aby dostávali specifické úlohy, jejichž náročnost odpovídá jejich individuální úrovni a vzdělávacím potřebám. Preferujeme v takových případech úlohy zajímavé, neobvyklé, takové, které mimořádně nadaného žáka se zájmem o předmět lákají a motivují k nadstandardnímu výkonu.

  • Zařazování projektů, vytváření projektových plánů a skupin Projekty jsou zpravidla realizované jako týmové mezioborové práce, odpovídá-li to jejich charakteru, tak zadávané napříč věkovými ročníky. Vedeme žáky k tomu, aby práce na takových projektech  rozvíjela jejich pracovní i sociální kompetence a aby se učili nalézt si v pracovním týmu pozici, ve které budou moci podávat výkon odpovídající jejich individuálním schopnostem a zájmům.

  • Motivace žáků k účasti v soutěžích a olympiádách

  • Využívání možností e-learningu – Např. projektu Talnet apod.

  • Operativní vytváření diferencovaných skupin v rámci třídy a v rámci jednotlivých předmětů. Tyto skupiny jsou zpravidla vytvářeny učitelem, nebo na základě volby žáka, na omezené období, učitel si žáky seskupuje podle vlastních potřeb a umožňují mu práci podobnou práci učitele v málotřídní škole.  Tyto formu umožňují např. opakování látky s částí třídy, zatímco jiná část třídy zpracovává prohlubující nadstandardní učivo.

  • Vedeme žáky k tomu, aby se v oblastech, o které mají zájem, zpracovávali rozsáhlejší dlouhodobější domácí tzv. seminární práce.

Jak výše uvedený text využít? Samozřejmě ho můžete použít přesně v tomto znění. Bylo by lépe, kdybyste si ho s kolegy kriticky probrali a dohodli se, které body jste schopni naplnit již nyní (a zařadit do ŠVP hned), a které pro vás budou znamenat jistou dobu hledání, zkoušení a objevování.

Samotný text školního vzdělávacího plánu se naučte vnímat jako text dynamický. Neboli tak, jak hu budete v průběhu příštích let uvádět v život, velmi pravděpodobně budete zjišťovat, že něco se osvědčilo, něco nikoli, některé nápady by stály za rozvinutí a rozpracování. Tak je to v pořádku. Nic vám nebrání po dvou letech plán inovovat, ba naopak rád bych vás k tomu vybídl. Vzdělávání je cesta. Nemá dosažitelnou ideální podobu, vždy bude zohledňovat podmínky, ve kterých pracujete i vaše zkušenosti a dovednosti.